Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cyklista

12. 7. 2010
Proč jen jsem se rozhodl jet na kole? Zrovna dneska? Takovej hic … Budu pečenej …
 
Zničeně šlapu do pedálů svého nového horského kola a po pár desítkách metrů z něj stejně slézám a sedám si na pařez. Jediným trhnutím si svléknu triko a použiji ho jako ručník. Je strašné horko … Jenže … dovolená našim končí už za dva dny … proto, právě proto jsem se rozhodl, vyjet si do hor i v tomto počasí. Už ráno bylo neuvěřitelných 28 stupňů. Sáhnu po lahvi s vodou a pořádně se napiji. Chtělo by to sprchu, bleskne mi hlavou. Najednou zafouká slabý vánek a k mým uším dolehne šumění vody. Čile vyskočím na nohy, popadnu kolo a vydávám se po zvuku.
 
Po pár metrech jsem spařil malé jezírko. Křišťálově čistá voda přímo sváděla k osvěžení. Neváhal jsem, opřel kolo o nejbližší strom a s nadšením pětiletého dítěte jsem se hnal k vodě. Opláchl jsem si obličej a připadal jsem si jako znovuzrozený. Přesně tohle jsem v tom pařáku potřeboval.
 
Z blaženého opojení po ochlazení mě vytrhl podivný šramot za mými zády. Okamžitě jsem se otočil a spatřil mladého muže, taktéž cyklistu, jak si opírá své kolo o ten samý strom, jako já.
 
„Gutten Tag.“ pozdravím a lehce se na muže usměji.
 
„Oh, gutten Tag.“ odpoví mi překvapeně a pomalým krokem dojde až ke mně. Klekne si k jezírku a také si opláchne obličej.
 
„Das Wasser ist sehr gut, nicht wahr?“ usměje se na mě a mokrou rukou si projede vlasy. Vypadá fakt dobře. Tipuji, že mu není víc jak pětadvacet.
 
„Ja. Es ist.“ kníknu tiše. Ve společnosti toho muže se cítím … všelijak. Muž jen pohodí hlavou a začne se svlékat. Vyjeveně na něj zírám, když jen v obtažených slipech skočí do vody. Udělá pár temp a zastaví se uprostřed jezírka. Jezírko je zřejmě hlubší, než jsem čekal.
 
„Hey, du … Komm auch!“ křikne na mě a rozřehtá se na celé kolo, když spatří, jak vyděšeně se tvářím.
 
„Wie heißt du? Ich bin Franz.“ optá se mě, když připlave zpátky ke břehu, k mé vyděšené maličkosti. Nadšeně mi podává pravici. Nejistě ji přijmu.
 
„Ee…ich heiße Vitorio… Ich komme aus Italien.“ dodávám okamžitě, když tázavě zdvihne obočí.
 
„Ah, so…“ pokývá hlavou a naše pohledy se střetnou. Je to … strašně zvláštní.
 
„Na … komm her, das Wasser ist wirklich göttlich. Und du benötigst sicher auch eine Erfrischung. Du bist sicher total schweißtriefend. Heute sind genaue Affenhitzen.“ snaží se mě přemluvit. S úsměvem zavrtím hlavou. Nemíním se svlékat před cizím mužem. Znovu si opláchnu obličej a chystám se zvednout a rozloučit.
 
„Vitorio…“ zašeptá. Otočím se k němu.
 
„Ich habe gesagt, komm her!“ řekne a drapne mě za ruku. S rychlostí a silou, kterou jsem nečekal mě stáhl do vody. Oblečeného! No … pravda, triko jsem nechal na kole, takže jsem na sobě měl kraťasy a boty, ale i tak.
 
„Hey! Bist du verrückt?!?“ zařvu nasupeně a snažím se mu vyprostit. Nějakým záhadným způsobem se mu totiž podařilo otočit mě k sobě zády a pevně obejmout. Téměř jsem se nemohl pohnout.
 
„Šššš…“ tišil mě, šeptajíc mi do ucha. Bylo mi to nepříjemné. Myslím tím, že mě držel. Ta voda byla vážně skvělá. V takovém pařáku hotový poklad.
 
„Lass mich gehen.“ řekl jsem tiše a přestal jsem sebou házet.
 
„Aber warum?“ optal se rozverně a vtiskl mi letmý polibek na krk.
 
„Jetzt bist du … nur mein. Da durch niemand geht! Niemand! Niemand kann dich hören, mein Vitorio. Du kannst schreien wie du willst, aber es wird ergebnislos“ zasmál se a pevněji mě chytil. Snažil jsem se mu vzepřít. Na to, že jsem v životě s žádným rodilým němcem nemluvil, tomuhle chlapovi jsem rozuměl. Nemusel ani nic říkat. Jeho přirození, tlačící mě do zad mluvilo za vše. A mě se to vůbec nelíbilo. Vůbec!
 
„L-lass mich … gehen.“ vysoukal jsem ze sebe s námahou.
 
„Aber … ich will nicht. Ich möchte dich küssen, streicheln … ich will dich haben… Ich will in dich einsteigen…“ zachrčel mi vzrušeně do ucha a začal mi líbat krk. Snažil jsem se mu vzepřít, ale zcela jasně byl mnohem silnější než já. Držel mě tak šikovně, že jsem mohl hýbat akorát hlavou a i to, když mě líbal na krk … bylo jaksi nesnadné. Jeho ruka, obtočená kolem mých paží se najednou přesunula až na mé odhalené břicho a začala ho jemně hladit. Tak jemně … až se mi to začalo líbit. Na okamžik jsem se zcela poddal okamžiku, opřel jsem se o něj a nechal ho, ať mě hladí a líbá.
 
„Mm… Endlich wirst du klüger?“ zašeptal pobaveně a jeho horká ruka se z mého břicha začala pomalu sunout k lemu mých šortek. Vyděšeně zalapám po dechu a opět se mu snažím vyprostit.
 
„Vitorio.“ zavrčí rozzlobeně a surově obemkne můj penis. Překvapením sebou přestanu zmítat. Zabolelo to.
 
„Wofern bist du trotzen, werde ich grausam.“ zavrčí a na důkaz svých slov mě několikrát – ne zrovna jemně přejede po mém ochablém penisu. Najednou je ve mně malá dušička. Jde z něj strach.
 
„Aber … wenn du gefüge wirst, werde ich wirklich zärtlich.“ zašeptal svůdně a udělal pár pohybů, kterými mě okamžitě vzpružil.
 
„A-aber, Franz … Was wenn … ich nicht will?“ zkusím se ho zeptat, ačkoliv mi je jasné, že ho moje názory nebudou zajímat. Má nade mnou jasnou převahu a má mě ve své moci. Navíc … zradilo mě i vlastní tělo.
 
„Vitorio, du willst. Ich weiß es. Dein Körper ist begierig.“ odpoví mi a opět se začne věnovat mému přirození. Nevím, co dělat. Vzpírat se mu … nemá cenu, je silnější. Na druhou stranu, budu si do smrti vyčítat, že jsem se mu nebránil. Jenže – aby mi působil bolest, to taky nechci. A navíc … ty jeho pohyby rukou jsou tak …oh, Bože … jsou tak příjemné a vzrušivé.
 
Najednou začal Franz couvat a mě táhl sebou. Došli jsme blíž ke břehu a Franz se posadil. A mě stáhl sebou. Seděl jsem mu mezi nohama, zády opřený o jeho hruď, s jeho rukou ve svých šortkách. Bylo to … když pominu detail že to bylo z mé strany nechtěné … bylo to božské. Během okamžiku jsem byl ztracený. Úplně jsem se na něj položil a nechával se hladit. Když mi ze rtů unikl první hlasitý sten, slyšel jsem, jak se uchechtl.
 
„Vitorio, Vitorio … du bist so sündig … und so wunderbar.“ zašeptal, otočil k sobě můj obličej a přisál se mi na rty. Naprosto jsem zapomněl, že se mu chci vzepřít. Chtivě jsem mu oplácel polibek a dokonce se mi podařilo vyprostit jednu ruku z jeho sevření. Okamžitě jsem ho začal hladit všude, kam jsem dosáhl. Ten mizera ve mně probudil chtíč, který jsem se tak dlouho snažil potlačovat. Nedávno jsem si přiznal, že jsem zřejmě bisexuál, ačkoliv jsem s mužem nikdy nic neměl.
 
„Franz, du verführst mich!“ zasyčel jsem vzrušeně a otočil jsem s k němu čelem. Klečel jsem mezi jeho nohama a dlaněmi jsem se o něj opřel. Ani jsem si neuvědomil, že mě pustil ze svého sevření. Podle jeho výrazu v obličeji se dalo krásně poznat, že je velmi překvapen tímhle zvratem v mém chování. I já byl překvapen, ale odmítal jsem nad tím momentálně přemýšlet. Byl jsem vzrušený a … ano, chtěl jsem poznat, jaké to je, mít sex s mužem.
 
Pomalu jsem se k němu sklonil a lehce ho políbil na rty. Během okamžiku se ale původní „letmý“ polibek stal vášnivou hrou našich jazyků. Franz mě na sebe strhl a pevně mě chytl za zadeček. Naše mohutné erekce, dělené pouze látkou se o sebe třely a stupňovaly náš chtíč.
 
„Zieh aus!“ zavelel a já poslechl. S nevolí jsem se od něj odtrhl a svlékl se. Dokonce jsem si i zul boty a vše jsem hodil na blízký kámen, aby to snad trochu uschlo. I Franz se vysvlékl a okamžitě si mě k sobě přitáhl. Bylo to magické. Naprosto. Dvě horká, chtivá a žádostivá těla v chladné vodě … Opět jsem se mu přisál na rty a dlaněmi jsem prozkoumával jeho mužné tělo. Po chvíli jsem se odvážil vzít do ruky i jeho tvrdou chloubu. Utěšoval jsem se tím, že vůbec nezáleží na tom, že jsem to v životě nedělal. Vždyť to je úplně stejné, jako když se uspokojuji sám. Začal jsem ho pomalu zpracovávat a stále jsem drtil jeho rty.
 
„Ich will dich. Ich muss dich haben!“ vyhrkl a než jsem se stačil vzpamatovat z jeho slov, doslova mě vyhodil na břeh. Ve vodě mi zůstaly akorát nohy, takže jsem klečel na půl ve vodě a rukama jsem se opíral o břeh. Chvíli mi to přišlo hrozně trapné, takhle na něj vystrkovat svoji prdelku, ale všechny zbývající myšlenky se mi vytratily z hlavy v okamžiku, kdy se jeho prst objevil na mé dírce. Zalapal jsem po dechu.
 
„F-Franz, du bist … du bist mein Erstere.“ přiznal jsem se mu.
 
„Oh, ich werde mich bestreben.“ zašeptal a políbil mě na záda. Tlak prstu zesílil, takže do mě pronikl prvním článkem. Instinktivně jsem stáhl svěrač, ale díky jeho krouživým pohybům jsem se brzy uvolnil. Za okamžik do mě pronikl i druhým článkem a pak celým prstem. Myslel jsem, že zešílím. Jistě, prazvláštně to bolelo, ale ta slast, kterou to ve mně vyvolalo …
 
Ze rtů mi unikl hlasitý sten, když do mě pronikal druhým prstem.
 
„Tut es weh?“ zeptal se starostlivě. Místo odpovědi jsem se pohnul vstříc prstům. Asi jsem úplně zešílel chtíčem. Franz mě svými obratnými prsty roztahoval a připravoval na svůj vpád. Když se dotkl mé prostaty, bouřlivě jsem přirazil k jeho prstům.
 
„Šššš, Vitorio, nur ruhig!“ S velkým přemáháním jsem ho poslechl. Dál se ve mně pohyboval prsty a já se snažil být klidný, když mi to řekl. Ale moc se mi to nedařilo.
 
Najednou prsty zmizely a já zklamaně zamručel. Okamžitě je ale nahradilo něco většího. Něco horkého, něco, co bylo mnohem lepší než prsty. Pomalu do mě pronikal a já se modlil, aby už byl ve mně celý. Tak moc jsem ho chtěl, potřeboval jsem, aby mě celého vyplnil. Co na tom, že to bolelo. Poslední pohyb a … byl ve mně. Celý. Až po kořen.
 
„Bist du im Ordnung?“ zeptal se a pevně mě chytl za boky.
 
„Ja. Ich will dich. Schnell!“ zachrčel jsem vzrušeně a prudce proti němu přirazil.
 
„Wohl. Wie du willst …“ zavzdychal a začal do mě přirážet. Ze začátku to nesnesitelně pálilo, ale během okamžiku to odeznělo. Prsty jsem svíral trsy trávy, vzdychal jak levná děvka a přirážel jsem proti jeho penisu. Všude kolem nás stříkala voda a průzračné jezírko se rázem stalo zakalenou louží díky hlíně, která se mi drolila pod lokty.
 
Zprvu do mě přirážel … něžně, jemně … ale po chvíli mě pevněji chytl za boky a přirážel do mě jako smyslů zbavený. Naprosto se přestal ovládat.
 
„Vitorio…“ zavzdychal mé jméno a vyvrcholil do mě. A já také vyvrcholil, slyšet ten hlas, který překypuje vzrušením … tomu se nedalo odolat.
 
Vyčerpaně se ně mě svezl a funěl mi do vlasů. Teprve teď mi začalo docházet, co se vlastně stalo. Vždyť jsem se nechal s prominutím ošukat naprosto neznámým chlapem!!!
 
„Mm… Vitorio, das war unvergesslich.“ zašeptal a políbil mě na krk.
 
„Ja … es war.“ přitakal jsem.
 
„Oh, entschuldig. Ich bin schwer.“ omluvil se a okamžitě ze mě slezl. Jen jsem se tomu usmál a dál jsem zůstával ležet.
 
„Vitorio, bist du … bist du im Ordnung?“ zeptal se po chvíli, když jsem se stále neměl k žádnému pohybu.
 
„Ja, ich bin nur ein bisschen müde.“ odpověděl jsem mu a otočil se k němu bokem.
 
„Aber … ich muss schon fahren. Meine Eltern warten auf mich.“ vzpomněl jsem si najednou.
 
„So … viel Glück, Vitorio.“ usmál se a pomohl mi vstát. Ještě jsem se opláchl od hlíny a trávy a vylezl z jezírka. Stydlivě jsem se oblékl do mokrého a šel jsem si pro kolo.
 
„Vitorio … Du wirst mich fehlen. Du wirst erstaunlich.“ zašeptal Franz, když se ke mně zezadu přitiskl.
 
„Du mir auch.“ posteskl jsem si, věnoval mu poslední polibek a popadl kolo.
 
„Tschüß!“ křikl jsem na něj, jakmile jsem sedl na kolo. Z rozmaru jsem mu poslal vzdušnou pusu a vydal se vstříc lesu po cyklistické stezce. Zvláštní, tohle setkání. Velmi zvláštní. Ale vzpomínat na to budu rád. Kdo ví, třeba se ještě někdy setkáme …
 
Das Ende
 
Pár slovíček, která by mohla být problémová (aneb většinu z nich jsem si musela najít i já)
 
benötigen - potřebovat
e Erfrischung - osvěžení
schweißtriefend – zpocený
Affenhitzen – obrovská vedra – doslovně opičí hice
verrückt sein - být blázen
da durch - tudy
ergebnislos - zbytečný, marný
einsteigen - vstoupit
streicheln - hladit
wofern - pokud
trotzen - být vzdorný
grausam - krutý, brutální
gefüge - povolný
zärtlich - něžný
begierig - žádostivý
sündig - hříšný
verführen - svést
der Erstere - první
bestreben - snažit se, vynasnažit se
unvergesslich - nezapomenutelný
erstaunlich - úžasný
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(market, 5. 6. 2016 19:35)

Skvělá povídka. S němčinou jsem až takový problém neměla. Sice ji neumím, ale překladač funguje celkem dost dobře. Jsem moc ráda, že jsem na ni narazila

Supr

(honza.tokar, 13. 9. 2011 2:10)

Ja rikam ze na tech povidkach neco bude myslim ze kdyby se tak trosku mnenili ucebne osnovy i uceni pro zaky by bylo mnohem jednodussi DD nemyslim si vsak ze prave takoveto povidky by byli po chuti nakym ucitelum ale jako napad by sem to nepovazoval za nic zly ddd

to učenie bolo na niečo dobré

(keishatko, 26. 1. 2011 14:07)

jak ja ďakujem, že som si robila maturitu z nemčiny, parádna poviedka. Bola som prekvapená, keď sa tam objavila nemčina, ale nijak ma to nezastavilo, skôr som bola ešte zvedavejšia. Veľmi pekná a zaujímavá. Teším sa na ďalšie.

až anto že sem nerozumněla!

(sisi/ctenar, 26. 9. 2010 21:34)

to byl oúžasné! XD ale ta němčina! XD oh nic sem nerozuměla ža nato tschus a to je asi všechno xD