Zmatená
V hloubi duše cítíš ten tlak,
tu nehoráznou sílu, tu světa tíhu,
ačkoliv zlo stáhlo se jak mrak,
jak vítr před bouří.
Čím to, že nemůžu se soustředit,
tělo ochablé mám.
Cítím zvláštní vibrace,
touhu utéct mám.
Zabývám se minulostí
ač utápím se v budoucnosti …
strach otočit se
brání ve výhledu.
Jak dítě,
schovaná ve stínech …
se strachem z tmy a bubáků …
Zaskočena pohledem do skříně …
Četa plastových vojáků,
v naškrobených košilích
a s praky v ruce.