Ach moje ručky nebohé ... aneb Mrazík v plné zbroji
22. 12. 2009
Vím, opět hodlám psát o obyčejných věcech, jako by byly nějakým zázrakem. Ale stejně …
O víkendu mi v jednu chvíli blesklo hlavou, že na mě prostě nepůsobí fyzické jevy, normální a zažité pravdy.
Třeba … když je venku pod nulou = zima = člověk se začne třást a v podstatě „mrzne“.
Čirou náhodou … jsem se v mínus šestnácti potulovala venku místo toho, abych byla doma v teplíčku.
Den předem jsem začala zateplovat (oh, jak živě jsem si představovala situaci, kdy bych ostatním vyprávěla, že jsem spadla z velmi vratkého lešení při zateplování podlahy XD), tudíž jsem měla v plánu rozdělanou práci ci nejdřívě dokončit. Nejdřív byla mamka proti, ale pak, ze strachu o nebohý radiátor nakonec svolila. Tvrdila totiž, že od mínus deseti máme všichni zákaz vycházení (nechápu tedy, proč nás pustila do školy XD).
S nadšením pro práci (u mě zřídka viditelným) jsem se vrhla do měření a řezání polistirénů a jejich následného vtěsnávání mezi trámy. Nutno podotknout, že tato prácička ode mě vyžaduje holé ručky a hbité prsty.
Když se mě pak mamka ani ne po dvaceti minutách snažila dostat domů s tím, že jí je strašná zima, jen jsem se usmála – jak mi to kupodivu ztuhlé tváře dovolovaly – a oznámila jsem jí, že mě zima není. Právě naopak. Bylo mi neskutečné horko. … Proč, to netuším, ale zima mi vážně nebyla.
… Jediné, čím se na mě mráz podepsal, jsou mrazem spálené hřbety rukou. Ale co, ostatně to není poprvé a asi ani naposledy.
Zbožňuji zimu … miluji sníh … přitahují mě mrazy …
Vaše Es
Komentáře
Přehled komentářů
Tak to máš ještě dobrý, tobě je aspoň teplo, mě je zase pořád zima (v létě se mě pořád ptaj proč chodim v mikině ... už mě štavo jim pořád říkat, že je mi tak prostě dobře a tak sem začala říkat, že trénuji na globální oteplování, no gól byl taky, když na tanečních jsme tancvali polku a mistr se pak zeptal komu je ještě zima... ale nepřiznala jsem se, to jenom můj partner viděl, jak se klepu :D)
...
(Zuzka (zzuzzi.blog.cz), 28. 12. 2009 10:28)